Sedany / Kombi

Posádky a vozidlá – osobné autá – sedany / kombi

Kolem světa Žigulem

/ Mišo / Leave a comment

„Hej kámo, příští roku budu ve škole končit, dám výpověď a hotovo.“
„No mě už to v práci taky sere.“
„Tak někam pojedem, ne?“
„Jasně, něco pořádnýho.“
„Kolem světa. Ale jak?“
„Žigulem.“

Řekli si dva 28 letí kamarádi v pozdních hodinách na vesnické zábavě a přesně takhle se začala psát historie expedice Kolem světa Žigulem. Pak už šlo vše samo. Rozdělili jsme si úkoly. Petr Javůrek, jako zkušený moto nadšenec, vybral a koupil nejméně shnilého žigulíka 2101 z roku 1975 a opravuje a opravuje tak, aby žigulík plánovanou trasu v pořádku zvládnul. Druhý člen posádky Filip Vogel připravuje trasu a snaží se zjistit a zařídit vše, co bude k cestě potřeba.

Teď po téměř roce od osudového večera vyhlížíme 14. duben, datum kdy odstartujeme na roční cestu kolem světa. Čeká nás přibližně 50 000 km dlouhé automobilové dobrodružství. Mimo jiné nás čeká Pamir Highway na Hedvábné stezce v Tádžikistánu, daleká ruská Sibiř, západní pobřeží USA, pyramidy ve Střední Americe, Karibik, Andy, Patagonie v Jižní Americe a mnoho dalšího.
U žigulíka byla provedena generální oprava motoru, poladily se brzdy, tlumiče a výfuk. Také jsme vyměnily sedačky za pohodlnější ze Škody 120 a ještě přiděláme ochranný plech pod motor. A to je asi tak všechno, co stihneme do odjezdu udělat. Víc už necháme na štěstí.

Co nás všechno čeká, nevíme. Co budeme jíst a kde budeme spát, taky nevíme. Ale jedeme. Držte nám palce a sledujte expedici na našem facebooku:

www.facebook.com/kolemsvetazigulem
a připravovaných internetových stránkách www.kolemsvetazigulem.cz (budou spuštěny brzy).

Škodovkou cestou necestou

/ Mišo / Leave a comment

V létě jsem vyrazil se Škodou 105s z roku 1983 na nejsevernější body Evropy, z původní osmi členné posádky jsem zbyl jen já a 13.8.2016  jsem vyrazil. jel jsem přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko, odtud jsem trajektem přeplul do Finska a pokračoval dále na sever. Dojel jsem až do Norského města Mehamn odkud jsem se bohužel neúspěšně pokusil dojít na Kinnarodden což je oficiálně severní evropský mys, jako náhradu jsem zvolil Nordkapp a Knivskjelloden. Zde už mám více štěstí a poté směřuji na jih na souostroví Lofoty, další cíle byli : Trondheim, Bergen, kvůli počasí jsem vzdal výšlap na Preikestollen a Trolltungu a jel jsem se podívat na hřbitov aut ve Švédsku. z města Malmo jsem přes most přejel do Dánska. Další zastávka byl Amsterdam, Antverpy, Brusel a přes Francii, Lucembursko a Německo jsem se vrátil  9.9. domů.

kontakt:
fb.com/expediceskoda
Článok v miestnych novinách TU

Pavol a Monika na cestách

/ Mišo / Leave a comment

Ahojte výletníci…

Rozhodol som sa tiež trošku prispieť do motonomádskeho mlyna. S priateľkou Monikou veľmi radi cestujeme. Na nie typickom cestovnom aute Mazde 2 sme prešli prakticky celú západnú Európu od Tarify až po Bospor. Chceli sme sa ísť pozrieť na miesto môjho bývalého pôsobiska Cyprus, ale klasické dovolenky cez cestovku nás nelákajú tak sme sa rozhodli, že to skúsime na malej Mazde. Prešli sme cez krásnu Kappadokiu až na Cyprus a späť a veľmi sa nám to páčilo. Aj keď slovenský veľvyslanec v písomnom stanovisku tvrdil, že je nemožné sa dostať z Turecka na Cyprus, tak sme to v pohode dali. Po pár menších či väčších výletoch sme sa s kamarátom Martinom Zimanom rozhodli, že by to chcelo nejaký väčší výlet. So Šuflíkom – rozumej Subaru Libero, trojvalec s objemom 1,2 litra sme sa prihlásili na Mongolrally, krásny trip do Ulaanbaataru. Cez Turecko, Irán, Turkmenistan, Uzbekistan, Kazachstan, Rusko nás verný Šuflík doviezol do Mongolska a cez Mongolsko aj do Ulaanbaataru. Potom nás čakala už len maličkosť – cesta domov do Novej Bane. Výletík to bol fajn ale malá kopa pýta viac. S priateľkou Monikou sme po nie dlhom uvažovaní, vybavení potrebných formalít sadli do môjho daily driven Golfu III syncro a vydali sa opäť cez krásnu tureckú Amasiu do Gruzínska. Keďže sme išli na starom hroznom nepeknom, ale úplne spoľahlivom golfe, nazvali sme náš výlet Groznyjgolf… Symbolicky končiaci v hlavnom meste Čečenska, neslávne známom Groznom. Ešte sme stihli cez Port Kavkaz prejsť na vtedy ešte ukrajinský Krym. Pekné pláže, príjemné ceny… No skrátka fajn… Čo viac si môže človek priať? Toľko vo veľmi stručnom výcuce náš motonomádsky život. Momentálne si užívame rodičovské povinnosti, ale naša malá dcérka Monika je tiež dušou motonomádka takže si s ňou zatiaľ užívame komfort a bezpečnosť starej dobrej Európy… Ale dokedy?

Na Lade všade

/ Mišo / Leave a comment

Ahojte!

Veľa ľudí sa nás neustále pýta na náš jesenný trip Talianskom, preto sa pokúsim trochu Vám ho priblížiť.

Chceli sme spolu stráviť aktívnu dovolenku, preto sme sa vybrali na návštevu k mojej kamarátke do Kalábrie. Namiesto lietadla sme však vzhľadom na veľkú vzdialenosť zvolili netradičnú formu prepravy – autom, ale nie hocijakým. Naša LADA 2102 sa prejavila ako dôveryhodný a spoľahlivý člen rodiny.

Celý náš trip sme plánovali kým sme boli pracovne odcestovaní v zahraničí a Lada bola zakúpená na Bazoši v nepojazdnom stave, domov nám ju doviezli na odťahovke a na dvore čakala, kým sa nevrátime zo zahraničia. Dva týždne sme strávili prípravami a intenzívnou prácou na aute.

Lada dostala overený motor 1,5 aj s odľahčeným duralovým zotrvačníkom z našej nedeľnej Lady 2103, 5-kvaltovú prevodovku a dlhší diferenciál s pomerom 4:1 (pre väčšie pohodlie na diaľnici a menšiu spotrebu). Ďalej boli kompletne vymenené brzdy (okrem bubnov) a poopravovaná elektrika. Pôvodné ostali len čapy, ktoré sa začali extrémne ozývať po 1500 km a museli sme ich vymeniť po ceste 😀 Výbavu sme doplnili o 2 záhradky na streche, spáľňovú úpravu s rozkladacou posteľou a záclonkami, teplovzdušné Webasto kúrenie, digitálny teplomer a 3 zapaľovače, aby sme udržali naše 4 telefóny a Gopro stále nabité.

Počas nášho tripu sme chceli spoznať čo najviac známych talianskych miest a myslím, že zámer nám vyšiel. Pre zábavnejšie blúdenie mestami sme si zrenovovali dva staré bicykle – Sobi 20 a skladačku Esku, tie sme naložili na záhradku a vydali sa na cestu.

S Ladou sme strávili krásnych 18 slnečných dni na cestách, spravili neuveriteľných 5 800 km a spállili 490 litrov benzínu. Navštívili sme Benátky, Florenciu, Pisu, Rím, sopku Vezuv, Pompeje, Positano, Tropeu, sicilsku Taorminu, Cataniu a Syrakúzy a po ceste domov sme sa zastavili v Matere, Alberobelle a San Maríne.

Spoznali sme kultúru jednej z najkrajšich a najpestrejších krajín sveta, povestný temperament Talianov, ich chaotickú premávku, kde sa nepoužívajú smerovky a značky nemajú žiadny význam, ochutnali výbornú taliansku kuchyňu a pravú pizzu a na vlastné oči sme videli bohatstvo severu a biedu a chudobu južnej časti krajiny.

Náš prvý trip na LADE 2102 sme ohodnotili na výbornú, zanechal v nás kopec neopakovateľných zážitkov, nových skúseností a úplne iný pohľad na trávenie dovolenky.

Preto už dnes plánujeme ďalší trip, tentokrát jarný, POĽSKO 2016. Naďalej nás môžete sledovať na našej FB-stránke NA LADE VŠADE a ak sa chcete tripu zúčastniť s nami, stačí dať vedieť 🙂

Kontakt:
facebook: naladevsade

Fiatkári 126 Bratislava

/ Mišo / Leave a comment

Ahoj všetci.

Sme partia nadšencov značky vozu Fiat 126p a jeho variácií. Po väčšine naše prvé auto. Je to dvojvalec, chladený vzduchom. Bubnové brzdy vpredu aj vzadu a objem 650 ccm. Niekoľko rokov sme sa učili, spoznávali naše male terénne užasné zázraky na 4 kolesách. Postupne sme ich vylepšovali a opravovali. Celý čas sme uvažovali nad veľkou cestou, hlavne sme sa chceli dostať k moru. Padlo rozhodnutie 2006, že toto leto to dáme… Z pôvodných asi desiatich nadšencov sme vyrazili dve posádky nabalení dielmi so všetkým potrebným, značne obmedzeným rozpočtom a bez nejakého plánu. Približný smer Chorvátsko, ale nakoniec sme sa dostali až na ostrov Hvar. Krížom cez Maďarsko, Chorvátsko – a hlavne mimo diaľnic. Po starých cestách a podla starých máp. Ďalšie leto prišlo na rad Rumunsko, ďalšie roky Taliansko a tak podobne. Momentálne sme všetci uložení na zimný spánok – deti a rodina, a chystáme naše autá na ďaľšie cesty. Romčo, Škrko, Stanka, a ja Feri.

Kontakt:
www.skrato.szm.com

4ManGo

/ Mišo / Leave a comment

Cestování nejen po Evropě automobilem Škoda Forman Solitaire. V roce 2013 jsme pokořili Estonsko. V roce 2014 samotné Turecko. 2015, 2016..? 😉

Proč právě Forman? Protože Žigulíky už nám došly a protože je to velice
jednoduché auto na údržbu a opravy. Dalším faktorem jsou také pořizovací
náklady na pořízení a úpravu expedičního vozu. Přiznejme si, nejsme žádná organizace s velkým rozpočtem. Celý tento projekt je naším koníčkem, do kterého vrážíme vlastní, dosti omezené investice. Asi tak jako většina cestovatelů.
Každopádně hnacím motorem pro nás je to, že nehodláme trávit volno obvyklým způsobem. Jít do cestovní kanceláře, vybrat si z připraveného katalogu dovolenou,
zaplatit ji a poté se nechat někým odvézt na určené místo, kde se člověk bude smažit na sluníčku a poslouchat ryk německých turistů…
To opravdu není pro nás. Válet na sluníčku u vody se můžeme doma, nemusíme nikam jezdit. Chceme si jen užít cestu a netradičně a po svém projet námi vybranou lokalitu, poznat místní kulturu, místní obyvatelstvo, … cokoliv co nebude tím turistickým pozlátkem. Samozřejmě že zavítáme do destinací plných památek a místních krás. Ale podívat se a… a jedeme dál.
Jak řekl jeden, který projel téměř celý svět: „Cesta je cíl…“ A my si cestu najdeme, nebo si uděláme vlastní…“  To je naše motto!

Kontakt:
https://www.facebook.com/4ManGo-114308445437270/info/…
www.4mango.cz

Team PandaRaptor

/ Mišo / Leave a comment

Ahoj jsme tři cestovatelé Ondřej Demut, Alex Michal a Jirka Zadražil, které nadchla myšlenka Mongol Rally.

V roce 2014 jsme z Itálie koupili Fiat Panda s motorem o obsahu 0,9l a výkonem něco kolem 40 koní J a dali ho dohromady. Ještě v tomtéž roce jsme podnikli malou zkušební cestu z ČR do Chorvatska přes Alpy, abychom autíčko otestovali. V roce 2015 jsme pak vyrazili na Mongol Rally. Vyjeli jsme z Prahy směr Goodwood, kde byl oficiální start. Z Goodwoodu jsme se chtěli jižní trasou dostat do Mongolska. Bohužel jsme po projetí Rakouska, Maďarska, Srbska, Bulharska, Turecka, Gruzie a Arménie nebyli vpuštěni na území Ruska. Cesta tak pro nás skončila na hranicích Gruzie a Ruska. Panda všechno zvládla na jedničku a teď plánujeme další akce.

Jen tak na okraj Alex je nejmladším členem teamu, co kdy jel Mongol Rally. V době cesty mu bylo 14.

Škoda Tour

/ Mišo / Leave a comment

Prvním impulsem byla maturita… když se má člověk učit, tak samozřejmě dělá vše jiné… uklízí, umývá nádobí… a já si řekl, pokud maturitu udělám, objedu Černé moře škodovkou. To se psal rok 2004.

Myšlenka upadla do zapomnění až do roku 2011. Za tento rok a rok následující jsme najeli přes 11.000km po Evropě, ve stařičké škodovce z roku 1978.
Navštívili jsme Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Kosovo, Černou horu, Albánii, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Rakousko, Slovinsko a Itálii.

Na počátku roku 2013 jsme ale vzhlédli výše… A v září jsme s 35let starou Škodou 120l jeli k hranicím Číny.
17.065km napříč střední Asii, kde se střídali nekonečné rovné pláně, sedmitisícové hory pohoří Taň – šan, pouště a bez výjimky milí a vstřícní lidé. V roce 2015 jsme malinko obrátili směr… čekala nás Anglie, Španělsko a nádherné Portugalsko…. a jedeme dál….

Kontakt:
www.facebook.com/skodatour2011

Japonsko Škodovkou

/ Mišo / Leave a comment

Jak se tlačí Škodovka přes hranice? Proč je v Pobaltí tak málo skautů? Co všechno dokáží Rusové svařit a proč se v Rusku neopravují silnice? Jak se nakupuje podle obrázků a kolik v Japonsku stojí „svíčková z tuňáka“?

Možná vás takové otázky nezajímají a možná máte jiné… Tak neváhejte vyrazit do světa a hledat vlastní otázky, odpovědi i zážitky… A pokud náhodou vyrazíte do Ruska nebo Japonska, rádi vám poskytneme alespoň pár odpovědí do začátku!

kontakt:
www.japonskodovkou.cz
www.facebook.com/japonskodovkou/
japonskodovkou@skaut.cz

Na šrote cez Pamír

/ Mišo / Leave a comment

Kúpili sme náš šrotík – Favorit 136L a vyrazili sme smer východ.
Nikto nám neveril, že vôbec prekročíme hranice Ukrajiny a my sme sa preprdkadli až do Tadžikistanu. Trasu sme si vymýšľali po ceste, no niekedy ju pre nás skonštruovali colníci, alebo povodeň. S autom sme sa zoznamovali za jazdy, napríklad v zápche v centre Kyjeva, keď nám vyvrel chladič, uprostred púšte, keď nám záhadne skapínalo, nešlo naštartovať a my sme nemali ani len pitnú vodu, alebo v noci pod terénnym priesmykom Bohom zabudnutého pohoria uprostred Kirgizska keď zrazu prestal šrot jazdiť.

A takto sme sa my – traja študenti madžgali skoro dva mesiace v aute bez klimatizácie pri teplotách 45°C, aby sme prešli 18 000 km cez krajiny, kde 200 km nie je pumpa, cez hory, kde sa už ťažko dýcha, alebo cez vojnové oblasti, ako Čečensko, Osetsko, Dagestan, alebo Náhorný Karabach.

Ak chcete aj vy dostať od každého druhého policajta melón, otočiť prevrátené gruzínske auto naspäť na kolesá, ak chcete obedovať ruské zmrzliny za 2 centy, alebo byť zobudení o 4 ráno na streľbu z guľometu, neváhajte a vydajte sa na cestu tak, ako my!

Kontakt: www.facebook.com/SrotomSvetom